Sezam indický

     V subtropech a tropech Starého světa, v Africe, v Sýrii a nejvíce v Indii se hojně pěstuje seznam indický (Sesamum indium) z čeledi sezamovitých (Pedaliaceae).
     Jde o jednoletou ochlupenou bylinu, dorůstající za příznivých za příznivých klimatických podmínek výše až dvou metrů. Vzrostlé exempláře vytvářejí v trsu několik lodyh, které se asi v polovině až třetině délky větví. Listy jsou tvarově velmi proměnlivé, a to kopinaté, vejčité až oválné a mají dlouhé řapíky. Bílé, růžové, červené, někdy i fialové zvonkovité květy dozrávají v hranolovité tobolky, jež ukrývají zploštělá bílá, žlutá, hnědá, červená semena.
     Seznam náleží mezi prastaré kulturní rostliny. Zmínku o něm nalezneme ve starodávné řecké parodii tzv. žabomyší válce (Batrachomyomachia). Pozornost mu též věnovali ve svých dílech starověcí učenci jako například Plinius, Theophrastus, Columella aj.
     Značnou oblibu si rostlina získala právě v antice. Tenkrát se sezamovými semínky posypávaly chlebové bochníky, obyčejné koláče (sesamitai), ale i speciálně připravované svatební koláče (pemmata). Ze samotných semen se lisoval za studena cenný sezamový olej, který kvalitou předčil dokonce olej olivový. Zaujímal důležité místo v gastronomii při přípravě rozličných salátů, omáček, nádivek apod. Sezamový olej se dále přidával do různých léčivých přípravků.
     Mletá sezamová semena smíchaná s medem, sněhem z ušlehaných bílků a se šťávou z citrónů tvořila základ vyhlášené orientální pochoutky – chalva (halva).
     Dnes nalezl seznam indický, vlastně sezamový olej, uplatnění především v léčebné kosmetice. Nesmí chybět při výrobě kvalitních mýdel, přidává se do pleťových mlék, krémů, šamponů a jemných vlasových změkčovadel. Je též nosným médiem pro tzv. enfleuráž, tj. šetrnou extrakci choulostivých vonných látek, například z květů aromatických mimóz a tuberóz.
     Velké množství sezamového oleje se zpracovává v potravinářském průmyslu. Obsahuje totiž vysoce hodnotné nenasycené mastné kyseliny, obzvláště kyselinu linolovou a olejovou.
     Rovněž zbytky po vylisování jsou bohaté na lehce stravitelné živiny. Z toho důvodu se používají jako významná přísada do rozmanitého pečiva a cukrářských výrobků.
 
 
Publikováno v časopise Regenerace 6/1995, str.5