Rdesno hadí kořen

    V okolí rybníků, jezer, rašelinišť, zamokřených luk vytváří bohaté porosty hadí kořen větší neboli rdesno hadí kořen (Polygonum bistorta) z čeledi rdesnovitých (Polygonaceae).
     Tato vytrvalé rostlina se vyznačuje přímou lodyhou, srdčitě kopinatými listy, výrazně růžovými květy, jež kvetou od června do srpna.
     Bylina roste téměř po celé Evropě, v mírném a severním pásmu Asie přes Sibiř až na Kamčatku.
     Odborná rodové botanické pojmenování má vztah ke článkované lodyze, neboť řecky „polys“ = mnohý, četný a „gony“ = kolénko. Druhové označení je složeno ze dvou latinských slov „bis“ = dvakrát a „tortus“ = stočený. Tvar kořene totiž značně připomíná zkrouceného hada.
     V minulosti se rostlina používala jako lék proti hadímu uštknuti; ve středověku dokonce proti moru.
     Podrobnou zmínku o bylině nalezneme též v různých novověkých dobových lékařských knihách. Na stránkách jedné z nich se praví: „Hadí kořen má zvláštní dobrou povahu a moc, kterou odpírá jedu a morové nákaze, neboť kdo by byl raněn hady, nebo jinými nečistými a jedovatými živočichy, anebo se nakazil nějakou morní chorobou, ten má vypíti v čistém bílém víně jednu čtvrtci prášku z tohoto kořene, pak se položiti do teplých peřin a potiti se. Podobnou moc má i odvar z tohoto kořene…“
     O několik odstavců níže čteme: „Hadí kořen vařený anebo pečený v horkám popeli pak utlučený, smíchaný s medem a tak užívaný na způsob lektvaru, jest velmi užitečný pro lidi dýchavičné a kašlající a lidi, u nichž hojně spadají šlemy z hlavy do prsou, neboť tento lék rozděluje hrubé a lepkavé vlhkosti, aby se mohly lehčeji vykašlávati a vymítati z těla“.
     Současná medicína využívá dužnaté oddenky - Rhizoma (Radix) bistortae - zejména pro vysoký obsah tříslovin (10 - 20 %) jako protiprůjmový, protizánětlivý, svírající prostředek. Pro vnitřní účely zhotovujeme odvar, připravený ze dvou kávových lžiček drobně řezaných oddenků a jednoho poháru vody. Směs vaříme deset minut, pak tekutinu scedíme a vzniklý nápoj užíváme dva až třikrát denně.
     Ve formě obkladů slouží podzemní části při léčení různých kožních vyrážek, zanícených hemoroidů, jako kloktadlo při zánětech dutiny ústní.
     Dužnaté oddenky se většinou vykopávají po odkvětu, tj. v době od července do října. Dobře očištěné a oprané podzemní části podélně rozřežeme a sušíme buď na slunci, anebo v sušárně při teplotě do 60 o Celsia.