Aralka mandžuská

    Botanická čeleď aralkovitých (Araliaceae) aralka mandžuská (Aralia mandshurica, syn. A. elata, Dimorphanthus mandschuricus)
      Rod Aralia zastupuje zhruba 35 druhů.
      Pochází z oblasti Dálného východu. Roste v jihovýchodě Amurské a téměř po celé Přímořské oblasti a v jižní části Chabarovského kraje. Hojně pak v Číně v Mandžusku, na jižním Sachalinu a na Kurilských ostrovech.   
     Areál výskytu 
 
     V Japonsku jarní výhonky slouží
 
 
     K hlavním obsahovým látkám patří  triterpenické glykosidy, odvozené od kyseliny oleanolové, a to aralosid A (oleanosid E), B (oleanosid C) a C (oleanosid A), oleanosid B, D, G, H, I.
       Jako průvodní látky byly identifikovány silice, pryskyřice, sacharidy
 
   
 
    Aralka patří do skupiny rostlinných adaptogen, to znamená že vykazuje stimulační a tonický účinek na centrální nervovou soustavu.
     Hlavní oblastí  tonikum při astenii, neurastenii, hypotonii, duševní a tělesná vyčerpanost. Někteří autoři řadí mezi afrodisiakum.
 
    Přípravky jsou relativně netoxické. Jsou však kontraindikovány při epilepsii, hyperkinezi, hypertenzi, předrážděnosti. V ojedinělých případech se může vyskytnou poruchy spánku. 
 
    K léčebným účelům se používají především kořeny (Radix araliae mandshuricae), které poskytují výchozí surovinu pro přípravy 20% lihového výluhu (Tinctura araliae mandshuricae).
     Obdobné farmakologické účinky vykazují také listy, avšak jsou toxičtější.
 
 
 
   U přípravku Saparal®  byly zjištěny hypolipidemické účinky, výrazné účinky proti chřipkovým virům,
    Prevence proti nachlazení
 
Saparal – látka izolovaná z kořenů, adaptogen
 
 
 
    Jedná se o rychle rostoucí keř, který dorůstá výše až 5 m.Listy jsou umístěny blíže k vrcholu ostnitých větví.
Kořeny jsou uloženy mělce pod povrchem půdy. Sahají až do vzdálenosti 2 až 3 metrů. Z nich raší
Kořeny jsou nahnědlé, na řezu bílé.
Kmen bývá vesměs nevětvený a je porostlý hustými, velkými a pichlavými ostny – odtud lidový název „čertův strom“. Listy v rozpětí dosahují délky až j m. Jsou dvakrát až třikrát lichozpeřené s dlouhými trnitými řapíky. Jednotlivé lístky jsou eliptické nebo vejčité, zubaté se zašpičatělým vrcholem.
     Ze středu listové růžice vyrůstá 5 – ž květenství ve tvaru složené laty. Květy jsou drobné, bělavé až krémové.
     Plod tvoří černá, kulovitá až elipsoidní, žebernatá peckovice (3 až 5 mm velká) s pěti semeny.
 
umělým teplem do 50 o Celsia.        
  
    knihy:

ARALKA MANDŽUSKÁ

Původ a rozšíření

Je typickou rostlinou Dálného východu, kde roste na jihovýchodě Amurské oblasti a téměř po celém Přímořském a v jižní části Chabarovského kraje. Setkáme se s ní i na jižním Sachalinu a na Kurilských ostrovech, ale také v Číně (Mandžusku) a Koreji. Roste v malých skupinách nebo jednotlivě na osvětlených místech, kde byl narušen porost listnatých nebo smíšených lesů, tj. na holinách, pasekách, požářištích apod., kde roste až do výšky 500 m nad mořem.

Rod aralka, Aralia, ze stejnojmenné čeledi má však asi 35 druhů, rostoucích v tropech a subtropech obou polokoulí. Jde o nevysoké stromy nebo velké byliny se složenými listy.

Botanický popis

Aralka mandžuská, Aralia mandshurica, je nízký strom dorůstající 1,5-3 m výšky. Vzhledem připomíná palmu, neboť má k vrcholu nahloučené olistění. Hnědavé, na řezu bílé kořeny jsou rozloženy radiáně pod povrchem půdy až do vzdálenosti 2-3 m. Téměř nevětvený kmen a větve jsou porostlé hustými , velkými a ostrými ostny. Kmínky jsou často ve spodní části bez listů, nahoře s listy až 1 m dlouhými, dvakrát až třikrát lichozpeřenými, s dlouhými řapíky (obr.2/5). Lístky jsou eliptické nebo vejčité, až 1,8 m dlouhé se zašpičatělým vrcholem, okrouhlou bází a zubatými okraji.

Ze středu listové růžice vyrůstá 5-8 květenství ve tvaru složené laty , až 0,5 m velkých. Oboupohlavné nebo samčí květy jsou drobné a zpravidla pětičetné. Zelený kalich má nevýrazné zuby, oválné korunní plátky bělavé nebo krémové barvy. Plod je černá, kulovitá až elipsoidní, žebernatá peckovice 0,3-0,5 cm velká s pěti semeny.

Kromě uvedeného druhu obsahují obdobné účinné látky i další. Velmi příbuzná předcházejícímu druhu je Aralka srdčitá, Aralia cordata (obr. 2/III, barevná příloha) jejíž nadzemní část má jednoletý bylinný charakter a velmi dobře se množí semeny. Roste na jihu Sachalinu a Kurilských ostrovů. Aralka Schmidtova, Aralia schmidtii, je rozšířena v jižní a střední části Sachalinu a v Japonsku na ostrově Hokkaidó. Na jihu Přímořského kraje roste aralka kontinentální, Aralia continentalis aj.

Obsahové látky

Z aktivních látek obsažených v kořenech jsou zatím známy především triterpenoidní saponiny, zvané aralosidy A, B a C, dále asi 0,1-2 % silice, glykosidy, pryskyřice a cholin.

Léčebné užití

V lidovém léčitelství se tato droga užívala již dávno. Platí za tonizující prostředek při celkové únavě, depresích a rekonvalescenci po těžkých chorobách. Snižuje obsah cukru v krvi při diabetu, zvyšuje svalovou sílu, potenci a vitální kapacitu plic. Slouží jako stimulátor centrálního nervového systému při léčbě neurastenie, při různých typech slabosti, psychických stavech, impotenci, nízkém krevním tlaku a při fyzické a duševní únavě. V Číně slouží rovněž k léčbě astmatu a tuberkolózy, v Japonsku rakoviny zažívacího traktu. Vědecké výzkumy posledních let potvrzují, že preparáty z některých druhů aralek mají adaptogenní efekt, ale rovněž působí jako antidiabetikum, diuretikum, antiseptikum a karminativum.

Používá se především extrakt z kořenů (poměr kořenů k 60-70 % ethanolu je 1:5), kdy se podává 30-40 kapek 2-3krát denně. Lékařská praxe v Rusku používá preparát Saparal (Saparalum), který představuje množství 0,05 g čistých amonných solí aralosidů A,B a C v tabletě (užívá se jedna tableta 2-6krát denně). Těchto extraktů nelze užívat při vysokém krevním tlaku, epilepsii, nespavosti a zvýšené citlivosti nerovové soustavy.

Možnosti pěstování

Uvedené druhy aralek nejsou náročné na půdu ani teplotu a lze je pěstovat i v našich klimatických podmínkách. Vyžadují dostatečně osvětlené stanoviště a také větší množství vody. Rozmnožují se jak semeny, tak i vegetativně. Semena aralky mandžuské u nás většinou nedozrávají a navíc je třeba provádět stratifikaci. Velmi dobře se však množí kořenovými výběžky, neboť na metru kořenů je až 250 pupenů, z kterých mohou vyrůst nové rostliny.

Dožívají se stáří 25-40 let a kořeny se sklízejí z dostatečně vzrostlých rostlin, tj. alespoň pětiletých, a to buď v září nebo brzy na jaře ještě před rašením. Vybírají se pouze kořeny o průměru 1-3 cm, očistí se od zeminy a rozřezají na příčné plátky a suší ve stínu při teplotě do 60 oC. Aby se porost sklizní nepoškodil, je třeba zachovat nadzemní část alespoň s polovinou kořenů.
           
Použitie:
Stimuluje/povzbudzuje centrálny  nervový systém,
pomáha v stavoch nervového a fyzického vyčerpania,
posiľňuje srdce,
upravuje nízky TK, astenohypochondrický syndróm, neurostenickú impotenciu,
pomáha pri  utlmenej, zadržovanej depresii  melancholického typu,
znižuje hladinu cholesterolu a krvného cukru, ukladanie lipidov,
zvyšuje odolnosť organizmu proti nepriaznivým vplyvom prostredia,
zväčšuje svalovú silu a  fyzickú výdrž,
zlepšuje potenciu.
 
POZOR!
Nepoužívať u chorých na epilepsiu, v stavoch silnej nervovej predráždenosti,
vysokom krvnom tlaku a nádorových ochoreniach.
 
30 kvapiek 2x denne, ráno a behom poludnia.
Večerná dávka 20 kvapiek len v prípade veľkej únavy spojenej
so slabosťou a ospalosťou. Doporučená doba užívania: 3-6 týždne,
maximálne 2 mesiace behom roka.
 
Aralka mandžuská
Obsahuje aralosidy, silici, glykosidy, pryskyřice a cholin.  Zvyšuje svalovou sílu, vitální kapacitu plic, stimuluje centrální nervový systém, tonizátor při celkové únavě a rekonvalescenci, normalizuje hladinu krevního cukru. Řeší: alzheimer, diabetes, energie, stres, nervozita,cukrovk, štítná žláza.
 
Extrakt má výrazné stimulačné účinky, znižuje únavu pri výkone, predlžuje maximálny výkon a má zvýraznené antikatabolické pôsobenie.